Izolační sklo a jeho vlastnosti

Izolační sklo je v dnešní době neodmyslitelnou součástí moderní výstavby. Je tvořeno dvěma nebo více tabulemi plochého skla, jejichž vzdálenost je vymezována různě širokými hliníkovými, nerezovými nebo plastovými distančními rámečky. Vnější okraj izolačního skla je po celém obvodě utěsněn trvale pružným tmelem, který zabraňuje pronikání vlhkosti do dutiny. Dutina mezi skly je vyplněna vzácným plynem Argonem s nízkou tepelnou vodivostí. 

 

Izolační skla vyráběné v současné době splňují vysoké nároky kladené na účinnou tepelnou izolaci. Únik tepla okny představuje u většiny domů největší část z celkového úniku tepla. Míru ztráty tepla - tepelné prostupnosti materiálu vyjadřuje koeficient prostupu tepla U(k).

 

dvojsklo

a) sklo

b) dutina

c) distanční rámeček

d) vysoušecí prostředek

e) trvale plastický tmel

f)  trvale plastický vulkanizující tmel

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Správným výběrem skla je možné:

- výrazně snížit náklady na vytápění
- zajistit řádnou tepelnou pohodu v bytovém ovzduší
- redukovat hluk v domě nebo bytě
- zabránit nadměrnému ohřevu prostor domu nebo bytu slunečními paprsky
- snížení tvorby kondenzátu na vnitřní straně skla v zimních měsících
- propouští o polovinu méně UV záření do interiéru ve srovnání se standardními skly

 

 

 Naše společnost je schopná Vám nabídnout různé druhy skel:

  • tepelně-izolační
  • zvukově-izolační
  • protisluneční
  • ornamentní
  • bezpečnostní skla kalená či lepená
  • protipožární

 

 

Základní izolační skla

V základním provedení osazujeme okna izolačními dvojskly, která se skládají ze dvou tabulí plochého skla o standardní tloušťce tloušťce 4mm a mezery vyplněné argonem 16mm tzv. Ug:1,1 W/m2.K. Toto izolační sklo snižuje až o 45 % tepelné ztráty v porovnání s jednoduchým sklem. Tepelně izolační schopnost výrobku se vyjadřuje koeficientem tepelného prostupu Ug (W/m2K). Čím je jeho hodnota nižší, tím větší je tepelná izolace.

 

izolační dvojsklo a trojsklo

 

Izolační skla s vyšší tepelnou izolací - standardní zasklení

V základním izolačním skle je nahrazena vnitřní tabule speciální skleněnou tabulí s vrstvou oxidů kovů označované jako TOP N 4mm. Pokud je meziskelní prostor vyplněn vysušeným vzduchem má dvojsklo hodnotu prostupu tepla Ug = 1,4 W/m2K. V momentě kdy se meziskelní prostor vyplní plynem s nízkou tepelnou vodivostí (nejčastěji argon) dosáhneme skla s tepelným prostupem Ug = 1,1 W/m2K, které se dnes používají ve standardních nabídkách. Jako nadstandard je dnes považováno izolační dvojsklo Ug = 1,0 W/m2.K, které má dokonalejší pokovenou vrstvu a meziskelní prostor vyplněn rovněž argonem. S postupem času se stává sklo Ug 1,0 vyhledávanějším sklem, můžeme tedy říci, že se brzy zařadí do standardních požadavků.

 

Izolační skla se zvýšenou zvukovou izolací

Standardní izolační dvojskla mají Rw = 32 dB (index vzduchové neprůzvučnosti Rw vyjadřovaný v dB) což je dostačující hodnota. Tuto hodnotu je však možné za příplatek zvýšit, za použití skel a distančních rámečků s různou tloušťkou a složením. Běžně se lze tak dostat až na hodnotu Rw = 42 dB. V případě potřeby vyšší zvukové izolace se poraďte s naším obchodním zástupcem.

 

Izolační skla bezpečnostní (ochranná)

V zásadě se dá říct, že v této kategorii máte na výběr ze tří kategorií - ze skel kalených (ESG), ze skel vrstvených (VSG, connex) nebo ze skel s drátěnou vložkou (drátoskla - a to klasická neprůhledná nebo leštěná průhledná drátoskla).

 

Kalená (tvrzená) skla ESG - tvrzené sklo je čtyřnásobně pevnější než běžné sklo stejné tloušťky proti zatížení větrem a tepelné námaze. Tvrzené sklo vzniká tak, že se sklo vyhřeje na teplotu blízkou měknutí a prudce se ochladí. V důsledku změny vnitřního napětí při rozbití skla vznikají malé neostré úlomky. V automobilovém průmyslu se tato skla používají pro zasklení bočních oken v automobilech.

 

Vrstvená (connex) skla VSG - vrstvené sklo snižuje riziko poranění osob, neboť úlomky skla ulpí na plastové fólii. Tyto skla jsou používána především do objektů s vyšší potřebou ochrany majetku. Různé varianty vrstvených skel se používají i do protihlukových zasklení (tzv. Optiphon). A opět příklad z praktického využití VSG skel - automobily, tentokrát ale přední sklo.

 

Protisluneční skla - se používají z důvodu zamezení přehřátí a přesvětlení interiéru. Ve standartním izolačním skle je nahrazena vnější tabule speciálním sklem s reflexí nebo absorpčními schopnostmi a tím je odstraněn vliv nadměrného slunečního záření. Odstraní se takzvaný "skleníkový efekt".

 

 

 

Problematika rosení


Co je to rosení

Je to srážení drobných kapiček vody na předmětech jejichž povrchová teplota je momentálně nejnižší. Všichni ten jev známe jako orosení, zamlžení zrcadel, skel, kachliček, nebo v jednoduché formě zamlžení brýlí, ke kterému dochází vždy, když teplý a vlhký vzduch se přiblíží k takto chladnému povrchu. V podstatě je příčina jevu velmi jednoduchá - teplý vzduch „unese" větší obsah vlhkosti, než vzduch studený. Jakmile se teplý vzduch přiblíží k chladnějším předmětům, ochladí se a nadbytečná vlhkost se musí vysrážet.


Proč nejčastěji dochází ke kondenzaci na zasklení

Okno musí plnit velmi důležitou a základní funkci tj. osvětlení interiéru. Nemůže být tedy vyrobeno z příliš silného materiálu. Základem je vždy sklo a teplotní vodivost skla je ve srovnání s jinými materiály relativně vysoká.Tepelný odpor zdiva nebo jiného materiálu pláště objektu je podstatně vyšší. Je-li vnější část okna intenzivně ochlazována v důsledku vyšší vodivosti skla se může jeho vnitřní povrchová teplota ochladit až na kritickou teplotu při níž nastane kondenzace vlhkosti.


Jak je to s vlhkostí vzduchu

I když se nám to nezdá tak množství vodní páry, které se v průběhu dne uvolňuje do obydleného prostou je velmi vysoké. Říkáme, že v domácnosti jsou zdroje vlhkosti. Takovými zdroji jsou především koupelny, prádelny a kuchyně. Praní, vaření podstatně přispívá ke zvyšování obsahu vzdušné vlhkosti. Květiny rovněž mohou přispět, ale málokdo si uvědomí, že to může být i sám uživatel, kdo je zdrojem vlhkosti. Vždyť jedna osoba za noc uvolní během spánku až 0,5 l vody. Všechna tato vlhkost se musí nakonec někam odvést.


Jak zajistit přiměřený obsah vlhkosti ve vzduchu

Nejúčinější a nejrychlejší je vždy nárazové větrání otevřením okna. Měli bychom tak činit 3-4 krát za den po dobu alespoň 5 minut. Za tuto dobu nedochází k podstatnému ochlazení nábytku nebo stěn, ale pouze k výměně vzduchu. Sušší vzduch z venku se poměrně rychle zahřeje, takže takovýto způsob větrání neovlivňuje příliš nároky na topení.

 

 

Rady na závěr


  • pokud je to možné, nesušte prádlo v bytě
  • při vaření používejte digestoř a zavírejte dveře do dalších místností
  • rovněž dveře do koupelny při koupání nebo sprchování udržujte zavřené
  • i rostliny v bytě mohou být zdrojem vlhkosti
  • každou místnost pravidelně větrejte, ložnici obzvlášť a hlavně před spaním
  • optimální pokojová teplota by neměla klesat pod 21 C
  • topná tělesa je potřeba umístit pod okna, aby přirozenou cirkulací docházelo k „omývání" studených oken teplým vzduchem
  • květiny na parapetu a těžké závěsy rovněž mohou omezit přístup vzduchu ke sklu
  • vnitřní žaluzie na skle velmi omezují pohyb vzduchu podél zasklení, mohou vznikat tzv. "studené kapsy" a v nich dojde ke kondenzaci,
    v chladných tedy vytahujte žaluzie nahoru